Jako facilitátoři se často dostáváme do situací, kdy potřebujeme provést lidi kreativním procesem. Je dobré vědět, jakými principy se kreativita řídí a co ji ovlivňuje. To nám pomůže lépe vytvořit vhodné podmínky a lidi přivést do kreativního procesu.
Kreativita je manifestací životní energie
První, co je potřeba si uvědomit, je, že kreativita je přirozená lidská tendence. Je životní síla, spojená se spontaneitou, zvědavostí, hravostí a otevřeností. Tyto kvality má hluboko v sobě každý z nás. Bohužel máme nasbíraná i různá přesvědčení, která určují, kdy a kde je dovoleno je zažívat a ukazovat. Pro to, abychom mohli být kreativní, tedy většina z nás potřebuje vhodné podmínky a vhodné naladění.
Tlak vyvolává protitlak
Možná znáte situace, kdy potřebujete vytvořit kreativní návrh, vyřešit problém, se kterým jste se ještě nesetkali, či dát dohromady pár nápadů – a nejde to. Čím více se do toho tlačíte, tím méně to jde. Naopak ve chvíli, kdy to necháte být, jdete se projít, zacvičit si nebo si dáte svačinu, tak vás najednou začnou věci napadat. Kreativita se objeví ve chvíli, kdy na sebe přestaneme tlačit a uvolníme se.
Přílišný tlak na kreativitu zvnějšku, vás také může blokovat. Obzvláště pokud po vás někdo chce věci, na které nejste zvyklí a nevíte, proč je máte dělat. Příkladem může být, pokud po vás někdo na pracovní poradě chce, abyste vymysleli 20 různých použití kolíčku na prádlo. Místo konstruktivní kreativity získá jen zaražené ticho či aktivní odpor. Stejně tak vás může zablokovat požadavek na prezentaci těch nejbláznivějších nápadů, které vymyslíte.
Divergentní snílek a konvergentní kritik
Ve chvíli, kdy se cíleně snažíme něco kreativního vytvořit, spojujeme v naší hlavě dva typy myšlení – divergentní a konvergentní. Divergentní, rozbíhavé čili kreativní myšlení, je o vymýšlení nových nápadů, variant a propojování neobvyklých souvislostí. Zkrátka je to naše bujná fantazie, kterou v sobě přirozeně mají už malé děti. Je to náš snílek, který se objevuje, když mu dáme prostor.
Konvergentní myšlení naopak zahrnuje analýzu a řešení problémů, hodnocení a autocenzuru. Je užitečné v situacích, kdy známe postup, jak je vyřešit. Pomáhá nám šetřit energii a být efektivnější. Tento druh myšlení je nám často vštěpován ve škole. Jsme díky němu předvídatelní, chrání nás před ztrapněním, posměchem a před nepříjemnými pocity, které se mohou objevit. Této naší části můžeme říkat vnitřní kritik a právě přes něj sami na sebe vytváříme tlak. Co tedy můžeme udělat jako facilitátoři, abychom podpořili snílka a umlčeli kritika?
Umlčte vnitřního kritika
Vnitřní kritik potřebuje informace, je praktický a umí hledat chyby. A hlavně se chce orientovat v tom, co a proč se právě děje. Facilitátor může vnitřní kritiky lidí ve skupině na chvíli umlčet, když jasně představí účel toho, co právě děláme, k čemu nám to bude a co bude následovat. A kromě toho je nutné vytvořit dostatečnou míru fyzického a psychického pohodlí. V rámci Akademie facilitace pracujeme s termínem BAR – Bezpečný aktivizující rámec. Více o tom jak vytvořit BAR se dozvíte v článku Jak udržet pozornost při práci ve skupině.
Náš vnitřní kritik bude zticha, pokud se cítí pohodlně a bezpečně a pokud vidí, že facilitátor má dobře promyšlený průběh setkání a ohlídá praktické věci. Pomůže mu, pokud ví, že dostane v závěru prostor na kritické zhodnocení výsledku, který z kreativního procesu vyplyne.
Popusťte uzdu snílkovi
Náš snílek se naopak vůbec nechce starat o praktické věci. Děsí ho tlak na výsledek a efektivitu. Potřebuje, abychom mu dovolili si hrát. Chce se nechat unášet kreativitou a to se může dít jen pokud se cítíme fyzicky i psychicky v bezpečí. Pokud máme navíc svého snílka ukázat před dalšími lidmi, nesmíme se obávat jejich hodnocení, výsměchu či kritiky. Potřebujeme vnímat, že ostatní jsou v tu chvíli také snílci. Snílek také potřebuje, aby ho netížily naše jiné problémy nebo nepříjemné pocity. Facilitátor může k uvolenění lidí ve skupině využít krátné sdílení toho jak se kdo má a co právě řeší. Přítomným to pomůže na chvíli hodit problémy za hlavu. Společné sdílení také probouzí zájem o ostatní, což je forma zvídavosti, kterou chceme probudit. Formu sdílení je vhodné přizpůsobit konkrétní skupině účastníků. Je-li skupina početnější, lze sdílet v menších skupinách či ve dvojicích.
Vydejte se na cestu do fantazie
Vytvořili jsme bezpečný aktivizující rámec, uchlácholili kritika a náš snílek se cítí bezpečně? Co dalšího nám ještě může pomoci? Potřebnou kreativní energii vytvoří připomenutí minulých úspěchů či našich silných stránek. Snílka povzbudíme, když děláme něco neobvyklého, nebo postupujeme netradičním způsobem. Jako facilitátoři tak můžeme zařadit různé techniky práce s tělem, vizualizaci s pomocí fotek a obrázků nebo nezvyklé pomůcky. A čím více smyslů se nám podaří do práce zapojit, tím zajímavější výsledek můžeme dostat.
