Brainstorming, který představuje sbírání nápadů od skupiny bez jejich hodnocení, je osvědčená metoda se širokým uplatněním, dalo by se říci „klasika“. Stále se ale vyskytují případy, kdy lidé používají brainstorming nesprávně, nicméně obecná praxe se posunula výrazně k lepšímu. To nás moc těší a dnes ke klasické variantě přidáme další tři možnosti, jak brainstorming uchopit kreativněji a získat od účastníků více originálních nápadů.
Zapojte všechny – brainstorming ve dvou krocích
Možná se setkáváte s tím, že někteří účastníci se do brainstormingového procesu vůbec nezapojí. Buď to nestihnou, protože asertivnější kolegové jim nenechají prostor, anebo se ostýchají a raději mlčky čekají, až sdílení nápadů skončí. Jako skupina pak přicházíme o některé cenné myšlenky a kreativní nápady.
Řešením, které napomáhá zapojení všech, je udělat brainstorming ve dvou krocích. Položte otázku a v prvním kroku nechte účastníky pracovat buď zcela samostatně nebo ve dvojicích. Ideálně nad papírem, aby žádná z myšlenek nezapadla. Prvnímu kroku věnujte přiměřený čas, podle složitosti otázky 3-5 minut.
Následně navažte druhým krokem, a sesbírejte a zaznamenejte všechny nápady. To nejspíše odstartuje nový tok myšlenek. Následně můžete pokračovat diskuzí v celé skupině a zaznamenáváním nových nápadů, jako při klasickém brainstormingu.
Když potřebujete odpovědi na více než jednu otázku
Může nastat situace, kdy v rámci jednoho setkání potřebujete sesbírat nápady na dvě, tři nebo více otázek. To by šlo řešit četným opakováním klasického brainstormingu. Je však důležité zmínit, že takový průběh může na účastníky působit repetitivně a míra jejich aktivního zapojení pak obvykle klesá.
Místo toho postupujeme tak, že jednotlivé otázky rozepíšeme na samostatné flipy a účastníky rozdělíme do několika pracovních skupin tak, aby v nich vždy byly alespoň tři osoby. Každá skupina pracuje na jedné otázce podle pravidel klasického brainstormingu a zaznamenává nápady. Po určitém čase účastníky mezi skupinami promícháme, a to jednou, nebo víckrát podle množství otázek. Promíchávání můžeme jasně strukturovat, nebo nechat volné. Důležité je, aby všichni účastníci postupně navštívili všechny pracovní skupiny.
Nezapomeňte účastníky vést k tomu, aby psali čitelně a srozumitelně. Jejich nápady totiž budou číst ostatní a budou na ně navazovat svým přemýšlením. Vy ve facilitátorské roli po celou dobu obcházejte jednotlivé pracovní skupiny, dohlížejte na dodržování brainstormingových pravidel a podporujte přemýšlení. Na závěr s celou skupinou projděte výsledky, které vznikly.
Sh*tstorming – mapování problémů a rizik
Někdy se skupina zasekává při vymýšlení dobrého řešení. Nápady nepřichází, nebo je neustále doprovází komentáře, proč zrovna tohle nebude fungovat. A právě toho můžeme náležitě využít.
Použijeme klasický brainstorming, ale otázku přeformulujeme. Například namísto otázky „Jaká řešení této situace vás napadají?“ se zeptáme „Co v této situaci rozhodně fungovat nebude?“, nebo místo „Jaká opatření musíme udělat pro minimalizaci rizik?“ to otočíme na „Představte si, že se to na 100 % pokazí, jak to bude vypadat?“
Samozřejmě nezůstaneme jen u sbírky nefunkčních nápadů, ale odrazíme se od ní pro vyřešení původního zadání. Vrátíme se k prvotní otázce a hledáme způsoby, jak překonat odhalené problémy nebo ošetřit pojmenovaná rizika. A důležitá věc na závěr – nezapomeňte celý tento postup skupině osvětlit hned na začátku. Jen tak po pár minutách neztratíte její důvěru, která je pro skupinovou konverzaci vždy klíčová.
