Tajemství lídrů pro zlepšení vztahů

30. 07. 2015 Radek Drnovský
Leadership

V diskusích s mnoha lidmi se často setkávám s názorem, že jejich vztah s nadřízeným by mohl být lepší. Vedoucí by podle nich měl projevovat více zájmu, empatie, podporovat tým a být jeho součástí. Samozřejmě můžeme těmto lidem říci „začni u sebe“ a zeptat se jich, co oni sami dělají pro to, aby se jejich vztah se šéfem zlepšil. Ale pokud jsme mi sami vedoucími, co potom znamená „začni u sebe“?

Vztah mezi dvěma osobami je vždy záležitostí obou stran a nemůžeme doufat, že bude dobrý, když na něm pracuje jen jeden zúčastněný nebo dokonce nikdo.
 

Proč usilovat o dobré vztahy?

 
Proč však na pracovišti usilovat od dobré vztahy? Někteří manažeři zastávají přístup - nastavit normy - měřit výkon - vyhodnocovat - regulovat. A ono to funguje. Tento přístup však skrývá několik podstatných omezení. Začneme totiž zaměstnance vnímat jako pouhé součástky v dobře seřízeném stroji. To může fungovat ve výrobním podniku, s dobře definovaným výrobním procesem. Hůře už bude tento přístup fungovat v advokátní kanceláři, kde se případy jeden od druhého liší, a musíme se rozhodovat mezi více různými postupy. Tam kde chceme, aby každý náš produkt byl originál např. v marketingové kanceláři, public relations nebo ve vývoji a výzkumu, takový přístup téměř nelze použít.
 
Manažeři výrobních firem se nyní možná zaradovali, že mají zřejmě usnadněnou práci. Jenže ani člověk ve výrobě není součástka přístroje, která když shoří, stačí ji jednoduše vyměnit. Zůstává i nadále člověkem, který má své dobré a špatné dny, a na rozdíl od robotické výrobní linky prožívá své každodenní nálady a emoce.
 

Neutralita ve vztazích rovná se nezájem

 
Pokud vztahy na pracovišti nevnímáme, nebudou se zlepšovat. Co je však mnohem horší, vztahy, do kterých pravidelně nepřispíváme, se časem zhoršují. A opravdu si myslíte, že ponorková nálada ve firmě, kvalitu práce neovlivňuje? Lidé nechtějí být v prostředí, které není přátelské. Když není přátelské, je nepřátelské. Neutralita ve vztazích rovná se nezájem. A tak špatné vztahy vedou k nižšímu výkonu, ke zvyšování nemocnosti, nebo přímo odchodům zaměstnanců. To už stojí společnost spoustu peněz na náborový proces a školení nových lidí. A nejhorší je, že ti nejlepší potom opět odejdou.
 
Ve chvíli, kdy si uvědomíme, že příčinou potíží, které musíme řešit, jsou špatné vztahy, je už většinou pozdě na jejich nápravu. Vztahy mezi lidmi se nezlepší ze dne na den jedním vánočním večírkem nebo teambuildingem. Dobré vztahy jsou výsledkem dlouhodobé práce, sestávající z každodenních maličkostí.
 

Tajemství, jak vztahy zlepšovat

 
Pokud vás předchozí řádky přivedly k zamyšlení, že na „těch vztazích“ fakt něco bude, možná přemýšlíte, jak je tedy zlepšovat. Až teď se vrátíme k větě „začni u sebe“. Co vy sami můžete udělat pro zlepšení vztahů, a nejen v práci, ale i v rodině a mezi přáteli? Vztahy fungují všude na stejných principech. Můžeme se jim věnovat na všech místech, a o to rychleji se přitom budeme zlepšovat.
Ten hlavní a nejdůležitější krok pro zlepšení vztahů kolem sebe, je opravdu začít u sebe. Tím myslím náš vztah k sobě samotným. Naše vztahy s okolím budou vždy jen tak dobré, jak dobrý vztah máme sami k sobě. Vztahy k jiným lidem k nám přicházejí prostřednictvím nás samotných. Náš vztah k sobě si můžeme představit jako filtr, přes který musí projít vše od ostatních lidí k nám a také naopak.
Zní to možná zvláštně a většina lidí by namítla, že mají vztah k sobě „prostě dobrý“, ale co to tedy doopravdy znamená? Chceme mít vztah s jinými lidmi „prostě dobrý“ nebo raději chceme mít skvělé a výjimečné vztahy?
 

Co znamená vztah k sobě?

 
Vztahem k sobě myslím hledat odpovědi na otázky, jak často se sami na sebe zlobíme, a jakým způsobem to děláme. Jak často a jakým způsobem si užijeme radost z věcí, které se nám povedly. Jak moc jsme k sobě upřímní, a jak často si namlouváme, že věci jsou lepší nebo naopak horší. Jak se projevuje, když jsme k sobě přehnaně shovívaví anebo naopak přehnaně přísní? Máme se rádi, nenávidíme se, všímáme si sami sebe, a jak to poznáme?
 
Když začneme častěji pozorovat a uvědomovat si, co se v nás v různých situacích odehrává, začneme být vnímavější i k našim vztahům s okolím. Přesunutím pozornosti z okolí do svého nitra, budeme lépe rozlišovat různorodost situací, do kterých se s jinými lidmi dostáváme. Budeme lépe chápat, jak a proč v těchto situacích reagujeme. Můžeme potom lépe uplatnit pravidlo „nedělej ostatním to, co nechceš, aby dělali tobě“.
 

Přímá zkušenost

 
Budeme překvapení, jak hluboce jsme se doposud v hodnocení některých situací mýlili. A hlavně budeme schopnější, ze z těchto situací lépe učit chování podporující vztahy. Při setkání, o kterém bychom dříve řekli jen, že bylo „dobré“ nebo „příjemné“, dokážeme nyní lépe rozpoznat to, z čeho konkrétně plynou naše pozitivní pocity. A můžeme se tak začít chovat také, ať už je to pohled do očí, úsměv nebo tón hlasu. To co se naučíme touto přímou zkušeností, se stává naším přirozeným chováním. A to je velký rozdíl oproti návykům, které pěstujeme podle příruček.